WINTER RUN

Processed with VSCOcam with g3 preset
Je neděle večer a já se na tuhle chvíli těšila snad celý týden. Až si sednu k počítači a napíšu Vám o včerejším běhu. V pátek jsem se o něm zmiňovala
 v Adidas článku a kdo sledujete facebook blogu, mohli jste se rovnou zapojit do soutěže o startovné a nebo se hned včera kouknout na fotky z cíle.
 A protože pro nás D. z MAD STUDIOS dneska dostříhal video a na stránkách už jsou i oficiální fotky, konečně nic nebrání tomu napsat článek
 se vším všudy! 🙂
A já doufám, že se Vám bude líbit, protože běhací článek tu dlouho nebyl. 
Což se změní. Protože mě čeká půlmaraton. Jupí jej.
Pro ty, kteří neví, co to Winter Run je, se ho pokusím rychle představit.
Winter Run je série běhů po republice, které se běhají pod záštitou Night Run. Mimo to existují i Christmas Runy, Zombie Run, Neon Run… ale o těch
 až příště. Každý závodník si může vybrat trasu buď 4 nebo 8 km. Po registraci na stránkách si přímo na místě vyzvednete startovní číslo, dostanete
 pár dárečků a super čelenku, připnete číslo, přiděláte čip a můžete se jít řadit na start! 
A teď Vám řeknu, jak to probíhalo konkrétně v sobotu. 
Na Ladronku jsme dorazili někdy kolem půl 11 a v 11 už jsme byli celá parta pohromadě. Šli jsme se zaregistrovat a čekali, až v 11:30 odstartuje běh
 na 4km. Start byl ale o půl hodiny posunut a tím pádem i náš – vážně, kdy se lidi naučíte, že 20 minut před startem se registrovat nechodí?! Takže se
 zkrátka čekalo, až se všichni zaregistrují a připraví na start. 
Co to znamenalo pro nás? Jedním slovem – ZIMA. I když ráno krásně svítilo sluníčko, kolem poledne bylo 5 stupňů a foukal ledový vítr. A kdo zná
 Ladronku, určitě ví, že na otevřené stráni to fouká jedna radost sem a tam a mele se to, nejlíp, přímo proti Vám. 
Winter Run jak se patří.
Stížnosti lidí na kapacitu restaurace mi přijdou naprosto zcestné. Ok, zima nám byla všem, ale bylo nás tam přes tisíc a kolik očekávají, že bude mít
 „hospoda“ kapacitu míst? Mimo jiné, přišli jsme snad běhat a ne na pivo, že. 
Čas startu se blížil a my se konečně zařadili do koridoru. Nikdo z nás se ale na závod necítil být v nejlepší formě – Luky byl do 4 do rána v práci,
 Adélka byla den před tím na party, já už od úterý bojovala s jakousi polonemocí a Mája je astmatička – zkrátka dreamteam! 😀
…ale teď k samotnému běhu!

Situace po výstřelu je asi jako když se splaší stádo koní. Lidi vystřelí dopředu plní sil (a touhy se zahřát) a běží co to dá. No a tak jsme vyběhli i my.
 Respektivě, my s Májou, protože Lukyho ztratím vždycky už na startu a po prvním kilometru nám utekla i Adéla 🙂 A já jsem poctivě válčila s iPhonem
 na ruce, protože i když jsem zapla Nike+, nějakou záhadou mi nehrála hudba. A tak jsem usilovně mačkala zmrzlýma prstama skrz obal mobil, abych
 prolomila to ticho, což se mi po chvíli povedlo, ale měla jsem tam shuttle, takže každá třetí písnička byla ploužák. Třetí kilometr. Pomalu mi rozmrzají
 prsty u nohou, takže už mi při každém došlapu nevibrují celá chodidla a pomalu začínám cítit jednotlivé prsty. Podívám se na boty. Bahno.  A to
 je mám vyprané. Hned potom přichází první pauza na smrkání. Ach ta rýma. Mobil hlásí čtvtý kilometr a já stále neproběhla půlicí branou. Divné.
 Probíhám, beru kelímek s pitím, odhazuji a běžím dál. Šestý kilometr. Pauza na smrkání. To už přeci nevzdám. Držím se nějaké paní v oranžové polární
 sukni. Chci ji předběhnout ale opět to přichází. Pauza na smrkání! Grrrr. Mobil hlásí OSMÝ kilometr a já stále nejsem v cíli! Proběhneme zatáčku
 a čeká nás 300 metrů dlouhá cílová rovina. Zdá se to jako kousek, ale pořád to ještě není konec. A pak přichází ta chvíle. Asi 20 metrů před cílem
 předbíhám tu paní v oranžové sukni. Cílový čas sice nezní přívětivě, ale aspoň tenhle boj jsem vyhrála! 😀 🙂 
Já || Adélka || Mája || Luky 

V cíli už jsme byli všichni vysmátý a kupodivu nám bylo i teplo. A pomohl tomu i čaj a makovec, který po doběhnutí na všechny čekal.
 A hlavně medaile! Který jsou letos naprosto fantastický a kdo ví, jak je miluju, pochopí, proč se mi tahle tak hrozně líbí! 🙂
A teď se určitě podívejte na video, protože se podle mě povedlo!
A oproti tomu minulému už jsem se tolik nebála mluvit 😀
 
Doufám, že se Vám video líbilo a jestli ano, budu ráda za subscribe. 
Mně to udělá hroznou radost a v nejbližší době na kanále přistane další video 🙂
Příští závod série Night Run se běží 16.4. v Ostravě
Na výběr je trasa 5 a 10km, takže pokud jsou tu nějací ostravští, kdo jde do toho s námi?! 🙂
P.S. – V příštích dnech plánujeme registraci na Spartan Race v Praze, takže kdo o tom uvažuje a chce se přihlásit, poběžte s námi,
 bude to super a dohromady to v pohodě zvládnem, stejně jako jsme to zvládli s Lukym na našem prvním Spartanu.
Mějte se krásně!


4 Comment

  1. Hej tak ne asi, úplně jsi mě motivovala taky konečně vyběhnout – v belžicku furt prší, a tak se mi nechceee! Ale je potřeba trénovat na půlmaraton! Super video i článek 🙂

  2. Jaký finiš si dala! 😀 paráda, gratulujem! 🙂 a cep podkolienky sú bomba aj ja mám od nich zopár a sú top, aj na beh aj na regeneráciu :))))

  3. […] koleno a přežiju to ve zdraví 😀 I’m the ambassador. Yahoooo! Po letošním Winter Runu a Christmas Runu, které probíhají pod záštitou závodů Night Run, jsem dostala […]

  4. […] kvalitní fotka, ale hrozně se mi líbí. Lukyho už jste mohli vidět na fotkách z Winter Runu, Christmas Runu, Olympijského běhu  a asi ho uvidíte i na fotkách z dalších […]