PROČ JSEM PŘESTALA CHODIT DO FITKA

Byla asi půlka června, stála jsem v obchodě u pokladny a hledala jednu z milionu zákaznických karet, které se v mé peněžence nachází. A jak už tomu bývá, klasicky jsem vzala do ruky skoro všechny karty než jsem mezi posledními narazila na tu správnou. Jednou z nich byla i měsíční permanentka do fitka, u které jsem si náhodou všimla, že je neplatná a rovnou ji vyhodila. A ta náhoda zas takovou náhoda nebyla – pravděpodobně bych si toho všimla mnohem dříve, kdybych do toho fitka chodila. Jenže já tam nebyla už pěkně dlouho. Největší vinu můžu připsat jednoznačně zkouškovému, protože zkouškové na právech Vám zkrátka moc času navíc kromě studia neposkytne. A tak se veškerá má fyzická aktivita v průběhu 6ti týdnů rovnala běhu nebo cvičení doma, protože návštěva fitka včetně cesty MHD zabrala asi tak stejně času jako naučit se dalších 5 otázek. A to se přece nesmí riskovat. Jenže zkouškové skončilo před 2 týdny a já byla ve fitku všehovšudy jednou (a ne proto, že bych se válela u moře a na sport zanevřela, spíše naopak). Fitko jsem zkrátka vyměnila za příjemnější prostředí. Možná je jedním z důvodů příprava na nadcházející Spartan Race. Možná je na vině naše fitko, které nemá ani jedno okno a je v něm pořád tak nějak šero a tak je mnohem příjemnější sportovat venku, na čerstvém vzduchu a při hezkém počasí. Možná jsem si uvědomila, že nepotřebuju zvednout co nejvíc kilo na legpressu, abych si něco dokázala. Možná jsem konečně pochopila, že cvičit s vlastní vahou je mnohem lepší, efektivnější a těžší než si ničit tělo a klouby ve fitku.

Všechno to začalo na tomhle hřišti. Věděla jsem o něm už léta, nikdy mě ale nelákalo sem zajít. Když jsem začala běhat, několikrát jsem probíhala parkem a pozorovala lidi, jak cvičí. Nikdy jsem tam ale vlastně neviděla žádnou ženu – a možná to byl jeden z důvodů, proč jsem se tam neodvážila. Nezní to vtipně? Celý svůj život sportuju a i tak ve mně tohle místo budilo respekt. První z důvodů, který mě sem přivedl bylo ručkování. Ručkování, ve kterém jsem v prvním Spartanovi o kousek selhala a rozhodla se, že do dalšího závodu ho někde musím natrénovat. Jenže přesně tohle se ve fitku nenaučíte. A nebylo to zrovna snadný – na kurtě a ve fitku se cítím jako doma, tady jsem zkrátka nevěděla, co dělat. Ručkování je jeden cvik, hřiště jich nabízí mnohem mnohem víc, má to ale jeden háček – většinu z nich nezvládnete. A tak přijdete na pár cviků, které můžete cvičit a mezitím nenápadně sledujete chlapy, jak se houpou na hrazdách a dělají jeden shyb za druhým, podhmatem, nadhmatem, bicepsový, tricepsový, na jedné ruce a na druhé ruce. A když dodělají shyby, přejdou na dipy, muscle upy a spoustu jiných cviků, pro které do teď neznám ani název, vím o nich jen dvě věci – jak vypadají a že je nezvládnu. A tak tam stojíte a pozorujete je a najednou si přijdete neuvěřitelně slabí – protože přes všechny ty hodiny tahání činek a železa ve fitku zjistíte, že sotva zvládnete pracovat se svým tělem.

(ta soustředěnost.. :D)

Kdo mě zná, moc dobře ví, že neúspěch je jedna z věcí, kterou zrovna moc nemusím. A taky ví, že se málokdy vzdávám. Chvilku mi trvalo než jsem tenhle svůj malý neúspěch vstřebala. Než jsem si přiznala, že možná nemám takovou sílu, jak jsem si myslela. Než jsem konečně uznala, že tohle je těžší než fitko. Objem možná dělá dojem, ale ne sílu. Jen si představte ty typický namakance ve fitku, co zvedají desítky kil a jejich biceps odpovídá velikosti mojí hlavy. Vždycky když jsem běžela na páse a pozorovala je, neuměla jsem si je představit při běhu. Doběhla by tahle hrouda svalů vůbec autobus? Uběhl by vůbec pár kilometrů? A když zvedá ty desítky kil, zvládl by udělat 50 angličáků? Těžko říct. Ve fitku si zkrátka vyberete pár strojů nebo činek, zvolíte váhu nebo zátěž a stereotypně cvik opakujete v několika sériích, dokud nenastane čas se přesunout k jinému. Nechci nikomu křivdit, spoustu lidí ve fitku poctivě maká a mají výsledky i sílu. Pak jsou tu ale ty případy, kdy vidíte člověka sedět na stroji, posilovat stehna nebo lýtka a při tom psát smsky. Málokterým strojem ve fitku zapojíte celé tělo, pokud neděláte zrovna dřepy, které ale tak jako tak patří mezi cviky, ke kterým fitko vůbec nepotřebujete.

A to je právě jeden z těch důvodů, proč tam teď nechodím. Není to pro to, že by mi vadilo. Zkrátka tam nepotřebuji. Proč chodit do fitka a jako cardio jet na kole nebo běžet na páse a při tom koukat hodinu do zdi nebo na cizí lidi? Není lepší nazout si tenisky a vyběhnout do přírody na čerstvý vzduch, vzít kolo nebo brusle a jet se projet s kamarádama nebo si vzít švihadlo, vrátit se trochu do dětství, pustit si do uší písničky, skákat (a ještě se u toho trochu opálit? :D). A pokud máte pocit, že cvičení s činkama nebo na strojích zkrátka doma nenahradíte, protože takovou zátěž si jen těžko vytvoříte, mám pro vás odpověď – není to třeba. Vyměnte alespoň na léto stroje za TRX, bosu, kettlebelly, waterbagy, hrazdy a nebo zkuste rovnou crosstraining. Dlouho jsem nezažila lepší a náročnější trénink než minulý čtvrtek ve SpartanGymu – ale o tom někdy jindy. Hodina intenzivního tréninku na TRX zapojí ve vašem těle i svaly o kterých vůbec nevíte a druhý den si na něj stoprocentně vzpomenete. Tréninky na bosu zapojí svaly stejně tak a ještě vám pomůžou zpevnit kolena, kotníky, zápěstí atd. Tak proč se dřít pořád jenom ve fitku?

Na venkovním hřišti teď trávím víc času než kdy dřív. A i když už se tam cítím mnohem líp, ne vždycky se setkám s příjemnýma pohledama – (asi ho mají páni usurbátoři rádi jen pro sebe). Naštěstí ale existuje internet, kde jsem na začátku načerpala inspiraci na cviky, včetně lehčích verzích pro začátečníky až třeba po videa z mistrovství světa v kalistenice. Pro mě to byla neuvěřitelná inspirace a motivace, která ve mně vzbudila odhodlání se v tomhle ohledu zlepšovat a naučit se pracovat se svým tělem. K většině cviků potřebujete core, sílu, flexibilitu, balanc, zkrátka všechno dohromady. Koukněte se na tohle video … no, nejsou to frajerky…?!

Jsou!

A já se neuvěřitelně těším na zmiňovaný Spartan Race Super v Krynici v Polsku, který nás čeká příští neděli. 13+ km, minimálně 25 překážek, časový limit 3 hodin a stupeň 2/3 v získání letošní trifecty. Doufám, že se něco málo z toho posledního měsíce trénování při závodě projeví a zvládnem zase o něco víc překážek než minule (včetně šplhání, který jsem naposledy ovládala asi ve 3.třídě na základce :D). Určitě dojde i na článek po závodě a pravděpodobně i na video, protože plánujeme běžet závod s kamerama na hlavě (a to bude taky trochu challenge).

Vy se můžete podívat na video z nedělního tréninku, který najdete tady.
Stříhala jsem ho sama, tak budu ráda za názory, komentáře a připomínky tady, u videa nebo kdekoli 😀

Mějte se krásně!

 

10 thoughts on “PROČ JSEM PŘESTALA CHODIT DO FITKA

  1. Tyjoo, uplně tě chápu, já se teď na těch outdoor tréninkách taky cejtím uplně slabá oproti tomu, co dělám normálně ve fitku a to i tam cvičím často třeba jen s pomůckama jako bosu, trx a takový a ne jen stroje a činky. Ale jak je to jinej druh pohybu a musíš zapojit najednou mnohem víc částí těla, tak je to prostě síla… Já to právě proto chci teď nějak kombinovat a cvičit právě od každýho něco, abych neměla tyhle tvý zmiňovaný pocity 🙂 fitko ale určitě opouštět nechci, mám to tam strašně ráda a baví mě to. Každopádně super článek :-*

  2. Skvěle napsaný článek 🙂 a celý pravdivý 🙂
    Moc ti to u toho sluší 🙂 a jsi šikovná 🙂
    Držím palce na spartan 🙂

  3. Skvěle napsané, tvůj blog jsem objevila teprve před chvilkou, ale ráda si jej pročtu. Já jsem byla ve fitku snad jen jednou a už mě to moc neláká, ty pohledy ostatních, přičemž já se při cvičení hrozně šklebím. 😀 Už nějakou dobu cvičím doma se svojí vlastní váhou a zcela i to vyhovuje. 🙂 Nicméně u nás se nově vystavělo workoutové hřiště, hrozně ráda bych se tam podívala, ale odrazují mě ti do půli těla vysvlečení svalnatci, co se zde jen předvádějí. Tak uvidíme. Krásné léto ti přeji 🙂 Síma

  4. Prej náročné zkouškové období , na právech…..
    Zkus studovat stavařinu, techniku, medicínu a potom piš o náročném zkouškovém…

  5. Skvělý článek, Deni! Nejsem moc velký příznivec fitcenter, zato miluju cokoliv, co se dá dělat venku, takže jsi mi udělala radost, že jsi k venkovnímu cvičení a běhání taky „dospěla“:))
    Já hodně běhám..posilování jsem doposud hodně flákala, ale udělali nám ve městě taky workoutové hřiště. Byla jsem tam zatím jen párkrát, ale jsem nadšená…jsem zatím strašně slabá, ale dost namotivovaná na svojí síle makat. A ty jsi mě svým článkem namotivovala ještě jednou tolik!:) Díky!

  6. K outdoorovým posilovnám mám stejný vztah jako ty – na začátku článku 😀 raději vždy proběhnu kolem a pokračuji ve své trase přírodou, ačkoliv mě tam mnohdy láká zastavit (průlezky a podobné blbiny miluju od dětství), ale asi bych se propadla, kdybych se měla plazit před těmi namakanými frajery 😀 rozhodně se ztotožňuju s tím, že posilování ve fitku není tak náročné (ačkoliv mi to kamarádka neustále vyvrací).. mám za sebou éru chození 4x týdně do fitka a ani v té době jsem nebyla schopná vydržet minutu v plank pozici, natož nějaké cvičení s TRX ? nemožný 😀 video je super, stříhat videa mě moc baví, jenom ten čas, co u toho radši strávím – místo toho si radši jdu zaběhat 😀 působíš příjemně, bylo by fájn si s tebou jít někdy zaběhat, ale po pár stech metrech bych tě viděla někde v dálce před sebou 😀

  7. Ja mám fitko rada kvôli tomu, že je to taká zmena atmosféry a vytrhhnutie zo stereotypu – kěďže trénujem vonku čo je rok dlhý, rada idem občas do tej miestnosti s umelým osvetlením, hrozným vzduchom a spotenými telami všade naokolo 😀 ale úplne chápem ako to myslíš!! odkedy som si pričuchla ku crossfitu, tak zisťujem, že stačí chvíľa na TRX ku, a dokážeš sa zničiť totálne :)) (alebo, tých 50angličákov 😀 )
    inak tá posledná fotka je mega super, o niečo také sa pokúšam v jóge momentálne (bezúspešne, zatiaľ 😀 )
    a video super! mám opäť inšpiráciu, ako oživiť moje tréningy:)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *