72 hodin ve Švédsku #Diary and TravelTips

Už jste se někdy někam vydali, aniž byste měli připravený itinerář, věděli kam vlastně letíte nebo jak se tam vlastně dostanete z letiště? Když mi Ondra napsal, jestli s ním nechci letět na turnaj do Švédska, přišlo mi to jako blbost. Neměla jsem natrénováno, už vůbec ne na tu kategorii do které jsem se přihlásila a upřímně, existují asi mírumilovnější místa pro studentskou peněženku než zrovna výlet do Stockholmu. Jenže představa sezení do konce prázdnin v kanceláři se mi tolik příčila, že jsem prostě jednoho dne otevřela SkyScanner a koupila letenky. A tak se najednou stalo, že jsem v pátek prvního září seděla v Praze na letišti s letenkou do Švédska.

Let do Stockholmu trval asi hodinu a půl, takže jsme sotva stihli dokoukat dokument o princezně Dianě (Diana: Our Mother her life and legacy – doporučuju!). A tady přišel první „zádrhel“ – letiště ve Stockholmu totiž vůbec není ve Stockholmu, nýbrž v Arlandě – což je 40 kilometrů od Stockholmu. A náš turnaj taky nebyl ve Stockholmu, ale v Taby, které je od Stockholmu sice „jen“ 20 km, ale ne úplně stejným směrem jako Arlanda. Takže se ukázalo, že celý let byl jen začátkem o dost delší cesty. A co víc, ošklivější letiště jsem asi ještě neviděla.

Jak se dostat do Taby jsme zjišťovali už před odjezdem – můžete si vzít taxíka za cca 400 SEK (Švédských korun – 1 SEK = cca 3 kč), což není zrovna levná záležitost, Uber (snad poprvé v životě) vycházel ještě dráž než tenhle taxík a Arlanda Express, vlak na hlavní nádraží ve Stockholmu, stál sice asi jen 150 SEK, ale zaplatíte jednorázový poplatek 120 SEK za „použití stanice“ na Arlandě, protože je soukromá #tochceš. Sečteno podtrženo, vlak jen do Stockholmu by nás pro oba vyšel skoro jako taxi a už už jsme ho chtěli vzít, když jsme na informacích dostali mnohem levnější (ale o dost delší) travel tip. Držte si klobouky, přichází první švédskej #travelhack.

  1. Jízdenka na MHD na 72 hodin stojí 240 SEK a dostanete se s ní naprosto všude. Jízdenky se pípaj při každým vstupu do autobusu, metra i vlaku, takže ji zkrátka mít musíte. Pokud navíc řeknete, že je Vám míň než 19, zaplatíte jen 160 SEK (což je mimochodem levnější než one way ticket jen do Stockholmu a vy tim můžete jezdit celej víkend). #BodProPanaZInformaci #10EuroUsetreno
  2. Jak se dostat levně z letiště – autobusem č. 583 na zastávku Marsta, odkud buď vezmete další autobus nebo metro (vlak) směrem do centra.

A tak jsme strávili 12 minut v autobuse, 15 minut ve vlaku na Helelund, kde jsme málem přestoupili do autobusu špatným směrem a když jsme dojeli dalším autobusem na Danderyd (což je už samo o sobě „vesnice“ za Stockholmem), přestoupili jsme na poslední autobus směrem do Taby. Zkrátka jsme na cestě letiště – Taby strávili ještě dýl než trval let Praha – „Stockholm“, projeli se 3 autobusama a jedním vlakem, což vedlo k dalšímu zjištění – místní řidiči autobusů vůbec netuší přes který zastávky vlastně jezdí (což mimochodem potvrzuje i fakt, že třeba na kruhových objezdech jsou značky s číslem linky ukazující, kam linka pokračuje a kde má odbočit… jako by ti řidiči snad vůbec neměli tušení, kudy vede trasa autobusu, který právě řídí).

T A B Y

2017-09-01 16.31.43

P.S. Ta modrá tečka jsme my.
P.P.S. – Ne, Bromma není letiště v Arlandě. To se na tuhle část mapy zkrátka ani nevešlo.

Ondra zahájil turnaj hned v pátek prvním kolem v 7 večer, který mu bohužel nevyšlo a odjezd ze squashe na hotel taky nebyl zrovna růžovej – nejdřív nejeli autobusy vůbec podle rozpisu a ukázalo se, že na zastávku, kterou jsme vygooglovali u hotelu tak nějak nic nejezdí a záhy jsme pochopili proč – hotel byl zkrátka vedle dálnice, kde byl rozkopaný celý most a silnice, takže zastávky tu možná byly, ale nic na nich nejezdilo. A tak jsme dojeli na zastávku na dálnici vedle benziny, odkud jsme došli na hotel a ubytovali se. A pak přišla challenge č. 2.

VEČEŘE.

Oběd nás totiž vyšel skoro na 900 Kč (a to nám vzhledem k tomu, že ani nejsme ve Stockholmu přišlo trochu moc) a tak jsme se snažili vymyslet nějaký lowcost řešení, který se ale zdálo být tak trochu v nedohlednu. Hotelová restaurace byla třikrát dražší, přes cestu jsme měli akorát benzinku a MAX (švédskej Mekáč, kterej ale vůbec neměl ceny jako Mekáč) a supermarket. A tady přichází #travelhack č.2 aka tip na švédskou lowcost večeři:

Kupte krabici cheerios a litr mléka, ukradněte od kávovaru dva prázdné kelímky a dvě plastové lžičky a máte na světě večeři za 33 SEK (asi 100 Kč) pro dvě osoby na dva večery! #CallMeGenius

POZOR: na 100% si na poprvé místo mlíka koupíte kefír. Pokud se teda neodvážíte tu krabici prostě otevřít a v obchodě to rovnou ochutnat (jako my druhej den), dávejte si pozor na rozdíl mezi Mellanfill (kefír) a MellanMjolk (mlíko). V regálech totiž najdete i litrové krabice přímo s nápisem KEFIR a tak je dost easy si to splést, obzvlášť, když to má stejný obaly jako mlíko a je to rozdělený i podle procent na nízko / polo / plnotučný. Má to jen jeden rozdíl – cheerios s kefírem jsou fakt hnusný. Fakt. Hnusný. Hrozně.

Hned druhý den ráno jsem následovala Ondru a po tragickým výkonu vypadla hned v prvním kole, což mělo alespoň jednu výhodu – víc času na prohlídnutí Taby. Po marným pokusu sehnat oběd, kdy jsme byli pěšky vysláni do „nákupního střediska“ vedle silnice, které se ukázalo být benzinou, supermarketem a prodejnou kol, jsme se prošli parkem a obešli pár zastávek hledajíc kam bychom se svezli, až jsme narazili na zastávku s autobusem, který za 20 minut odjížděl do zastávky „Taby Centrum“.

S úmyslem prohlédnout si centrum Taby a naivní představou, že se „projdem po náměstí, dáme kafe a dort a podíváme se do centra té vesnice (kdey se náhodou později ukázalo, že ta vesnice má 65 tisíc obyvatel)“ jsme zjistili, že Taby centrum není nic víc než nákupní centrum přetřískané obchody a velkým autobusovým terminálem po boku. Ná nákupy jsme zrovna neměli náladu, takže jsme většinu času strávili venku na dětském hřišti, objednáváním kafe, hledání nejlíp chutnající minerálky v supermarketu (všechny jsou divný) a správného autobusového terminálu na cestu zpět.

„What’s your name?“
„Deni“

Co se týče cesty zpátky, přibližně po 20 minutové jízdě jsme zjistili, že i ve Švédsku existují zastávky na znamení, takže jsme squashové centrum úspěšně přejeli, načež jsme se museli vracet pěšky… a zatímco Ondra se rozcvičoval na další zápas, já to kempila před squashištěm s kafem a sluchátkama v uších.

 

Turnaj jsme nakonec zakončili na 9. a 12. místě. Třetí den – v neděli – jsme se vydali autobusem do našeho hotelu na poslední noc v centru. Pokud budete hledat cenově přijatelné ubytování v centru Stockholmu, v Rex Petit  přespíte za nějakých 1650 Kč za double room noc se snídaní (což je při průměrné ceně 2.500 – 4.000 Kč za noc moc fajn), maj tu free wifi, kafe a čaj v lobby nonstop a moc fajn snídaně. Jedinou nevýhodou je, že pokoje jsou „ve sklepě budovy“ a ačkoli jsou hezký a čistý, nemaj okna (což je trochu děsivý, obzvlášť v noci) a koupelna a toalety jsou společný pro několik pokojů.

S T O C K H O L M


Další tip na lowcost svačinu v centru města! #SwedishWurst

Pohled z mostu cestou na ostrov Skeppsholmen (doporučujem na procházku!).

Výhled ze Skeppsholmenu

Cestou ze Skeppsholmenu na Gamla Stan

Royal Palace

A místo na Gamla Stanu, který jsem chtěla nejvíc vidět!

Vapiano. Osvědčená „kvalita“ na oběd. Pizza dost průměrná, v úklidu nádobí ze stolů se personál taky zrovna nepředře a toalety byly čistý asi jako na našem hlavním nádraží, ale pokud nechcete riskovat 2x dražší místní podniky, je to vcelku bezpečnej způsob, jak za přijatelnou cenu zahnat hlad.

Ferry na Djurgarden. A pokud máte tu super MHD kartičku, tak za něj neplatíte vůbec nic!

2017-09-03 17.36.09 HDR

Kavárna POP House je součástí hotelu, který patří k ABBA Museu na Djurgardenu. ABBA Museum vypadalo sice super, ale vzhledem k ceně vstupného 250 SEK (cca 750 Kč) jsme dovnitř nešli. Místo toho jsme se kvůli počasí usídlili v kavárně, kde se potvrdil tip recepční z Rex Petitu, ať si nevyměňujeme moc hotovosti na švédské koruny, protože téměř nikde neberou hotovost, ale musíte platit kartou. Navíc jsou všechny směnárny v neděli zavřený, hah. #Approved.

Co se týče pohledů, doporučuju je koupit v prvním souvenir shopu na který narazíte. Na rozdíl od Valencie tady totiž souvenir shopy nejsou zrovna na každém rohu. Průměrná cena pohledu je cca 6 SEK, což bylo za 5 pohledů přijatelných 30 SEK (90 Kč). O něco hůř zněla částka, když jsem pána požádala ještě o 5 poštovních známek a celková suma se rázem vyšplhala na 140 SEK (cca 420 Kč), což je v průměru asi 85 Kč za jeden pohled. Jenže ty pohledy maj prostě mnohem větší kouzlo než jen hloupá zpráva na whatsapp, ne?

Po kavárně jsme se chtěli vydat do místního Grona lund parku, což je obrovský lunapark právě na Djurgardenu. První zklamání přišlo se zjištěním, že zavírá ve 20 hod., tudíž nám zbývala jen hodina. Náš nápad navštívit alespoň jednu atrakci pak zhatila cena vstupného, kdy za vstupné zaplatíte 120 SEK a za každou další atrakci 75 SEK, takže Vás vyjde na téměř 500 Kč nebo můžete zvolit neomezené vstupné celkem asi za 50 euro / 1200 Kč, který vzhledem ke zbývající hodině času nemělo cenu kupovat (to už jsme si rovnou mohli koupit lístky na koncert Nialla Horana, který ten den ve Stockholmu vystupoval…).

Související obrázek

Grona Lund (credits to google)

P O S L E D N Í  D E N  . . .

… jsme v našem skromném sklepním pokoji vstali v 7 ráno s myšlenkou, že si alespoň na poslední 2-3 hodiny projdeme město a ještě něco uvidíme. Místo toho jsme se vzbudili do deštivého rána, kdy vytrvale několik hodin v kuse pršelo, a to tak, že jsme sotva došli do metra. Na Stockholm Central station k vidění nic nenajdete, a tak jsme zamířili do Espresso Housu, který je ve Stockholmu asi stejně tak často jako Starbucks na Manhattanu. A vlastně není ničím výjímečný od Costy nebo Starbucksu, snad jen o něco zajímavějším interiérem (a o dost většími hrnky kafe, který je ale chuťově dost průměrný). 

A tak jsme se po třech chladných a občas upršených dnech vydali vlakem a autobusem zpátky na letiště, kde jsem ještě úspěšně v business lounge salonku ztratila půl hodiny před nástupem do letadla boarding pass, který se nakonec našel v poličce pod muffinama (díky komukoliv, kdo ho tam dal, asi věděl, že se tam určitě vrátím, haha).

A i přes to, že to byl asi nejdražší víkend v mym životě a kvůli počasí, času (a tý mimoměstský vesnici) jsme ze Stockholmu neviděli skoro nic, už teď vim, že se tam jednou vrátím a strávím tam mnohem víc času, protože jestli mě nějaký město okouzlilo, tak Stockholm jim vede z prvního místa.

Nemyslíte?

Summary
72 hodin ve Švédsku
Article Name
72 hodin ve Švédsku
Description
Cestovatelský deník z víkendového výletu do Švédska, včetně tipů na dopravu, návštěvy památek a zážitků z výletu.
Author
Publisher Name
The Linheart
Publisher Logo

2 thoughts on “72 hodin ve Švédsku #Diary and TravelTips

  1. Ta poslední fotka je dokonalá :O výlet jste měli skutečně zajímavý, hlavně s tím cestováním 😀 je docela zvláštní, že sami řidiči nevědí, kam mají vlastně jet, kdo jiný to má pak vědět 😀 ale ten švédský Wurst vypadá dobře, určitě bych se do Stockholmu ráda podívala. Celkově mě lákají severské země 🙂

    Lady Lenna

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *