CO SE ZMĚNILO PO DVOU LETECH STUDIA NA PRÁVECH

Když jsem před dvěma rokama přišla první den v říjnu na fakultu, vlastně jsem vůbec nevěděla co mě čeká (asi proto, že nepatřim do tý půlky studentů co má za rodiče advokáty, státní zástupce, soudce a podobně). Seděla jsem ve stovce (naše největší učebna) spolu s dalšíma šesti stovkama budoucích spolužáků s notebookem, nachystaná si napsat každý slovo co přednášející řekne. Strašně jsem se na vysokou těšila… Ta přednáška byla ale ve výsledku naprosto strašná a já si napsala všehovšudy asi 4 věty. Když jsme pak na semináři římskýho práva dostali na tři doby vynadáno, že jsme sice z gymplu, ale neumíme latinsky ani slovo, přišla jsem večer domů s tim, že už do tý školy nikdy nepůjdu.

Za 3 měsíce budu přesně v půlce studia našeho pětiletýho magistra (ano, patříme mezi ty školy, kde nemáte bakaláře jako záchytnej bod, takže buď to dotáhnete do konce a nebo po čtyřech letech skončíte jen s umsrkanou maturitou) a ještě k tomu odjedu na půl roku do Holandska, což je sice naprosto super – až na ten drobnej fakt, že pak budu muset v září udělat všechny rozuměj pět zkoušky, aby mě pustili k těm, co máme hned potom v říjnu (a to jsem si kdysi myslela, že maturita je těžká, haha).

Když jsem teď seděla ten měsíc po operaci doma, přemýšlela jsem, co všechno se za ty dva roky vlastně změnilo. Kromě toho, že jsem pohodlnejch 7 hodin výuky na gymplu a odpolední tréninky vyměnila za dny ve škole od 10 do půl 8 večer, před rokem jsem ještě začala pracovat v advokátce, takže zbytek pracovního týdne trávim zase tam. No a kdo si myslí, že s odchodem ze školy nebo z práce tenhle kolotoč kolem práva končí, tak je to přesně naopak – a přesně o tom bude (s trochou nadsázky) dnešní článek.

Studium práv

Co se tedy za ty dva roky kromě školy a práce změnilo?

Obohatila jsem svůj slovník o spoustu divných výrazů 

„Hele, nám teď přešlo předběžko na péčko, tak teď nestíhám, promiň.“ Uznávám, že jestli nás někdo s kámoškama poslouchá v metru, musí to znít občas dost divně. Stejně jako s každou podobnou profesí maj i právníci svoje zavedený výrazy, který tak nějak přirozeně během studia a v práci vezmete za svý. Takže „péčko“ není nic jinýho než „soudní řízení péče o děti“, „esvéjéčko“ společenství vlastníků jednotek, „kupka“ kupní smlouva, „občan“ občanský právo, „nejvyšák“ nejvyšší soud, „plaťák“ platební rozkaz a „úzetko“ – úplné znění zákonů. Obdobný výrazy má i většina předmětů na fakultě a když pak něco takovýho řeknete omylem před člověkem, kterej nemá s právem co dočinění, většinou na vás kouká dost nechápavě. Mimochodem, věděli jste, že vstupní hale na právnický se říká bazén? (Neptejte se proč). 

Mluvíme o tom prakticky pořád

Asi se není čemu divit, že většina rozhovorů s holkama z fakulty není o ničem jiným než o tom, co nám kdo řekl na semináři, co jsme měli za zajímavej případ v práci, jestli už jsme četli ty rozsudky co jsou za úkol, jakej vyšel zajímavej článek na epravu (něco jako Vogue pro fashion blogerky) a nebo že si budem muset koupit nový úzetko, protože už zase vyšla novela nějakýho zákona. Většinou je úplně jedno, jestli sedíme u kafe, u vína a nebo jdeme na oběd, nakonec se tam některý z těchlech témat vždycky alespoň na chvíli objeví. 

Zjistila jsem jaký mám práva

Čím dýl jsem ve škole (a víc toho vim) tím víc zjišťuju, jak věci kolem mě (ne)fungujou. Takže jsem například zjistila, že mě před třema rokama na brigádě téměř vykořisťovali, protože jsme měli nárok asi na dvakrát tolik pauz (a peněz) a tak nějak obecně porušili zákon asi tak 10x měsíčně (jenže kdo z Vás se v osmnácti ohání zákoníkem práce?). Tyhle nepříjemný zjištění ale vedou k tomu, že najednou víte, kdy se Vás pojišťovna snaží obrat, že takhle se k Vám revizor nebo policajt chovat nemůže a nebo že Vás nemůže jen tak někdo vyhodit z nájmu proto, že mu vadí Váš pes. Smutný na tom bohužel je, že tyhle věci se dějou v podstatě denně a ve velkým, ale dokud je zkrátka někdo nevezme přes prsty, nepotáhne k soudu nebo na ně nepošle inspekci práce, bude se to dít pořád.

Seriály a filmy už nikdy nejsou jako dřív

Co si budem povídat, stejně jako medici brečej nad Ordinací a Dr. Housem, tak nějak my brečíme nad Suits, Vražednýma právama nebo Soudkyní Barbarou. A co teprv když zjistíte, že ty procesy a soudy vůbec nevypadaj jako v Lincoln The Lawyer, The Judge (naprostej #mustseen s R. Downey Jr. v hlavní roli) a nebo že nespasíte svět jako Ell Woodsová se svým homosexuálním psem. A co chcete víc, než když Vám do kanceláře přijde klient s tím, že Soudkyně Barbara to rozhodla takhle, tak proč to tak není i ve skutečnosti?

Odborníci na diskusních fórech a novinový hauxy

Jedna z věcí, která mi dřív byla úplně jedno a teď mě vytáčí do běla jsou „odborníci“ přes právo na internetových diskusích (nejčastějc samozřejmě na facebooku kolem Tomia Okamury nebo diskusních fórech na iDnes), kteří vystupujou jako by znali každej zákon nazpaměť a denně se oháněj Ústavou, hlavně když pak jde o Evropskou Unii nebo migrační krizi. Nikdo z nich Vám sice neřekne o jakej zákon nebo paragraf se opírá, ale stoprocentně ví, že má pravdu. Do toho se pak přidaj ještě ty novinový články typu „Evropská Unie nám chce zakázat řízky a Tuzemák“ a vy doslova zažíváte vnitřní dilema, jestli má cenu ztrácet čas vysvětlováním toho, jak to doopravdy je a proč je to úplně nereálný, nebo spáchat intelektuální sebevraždu a smířit se s tim bolavym faktem, že existujou lidi, kteří tomu oddaně věřej (i když je to po právní stránce absolutní nesmysl). 

Hele a když studuješ ty práva…“

… to bys mi mohla sepsat kupní smlouvu? návrh na rozvod? odvolání proti pokutě? sepsat závěť? Hm? NE. Když jsem před rokem na facebook přidala, že pracuju v advokátce, první komentář byl „to se bude hodit“. To tak nějak značí to, jakej význam má Vaše studium práv pro lidi okolo. Kdo by totiž chtěl platit za právní poradenství, když má po ruce studenta, kterýho se může zeptat. A tak čím víc praxe máte, tím víc máte i kamarádů, kterým se hodí, že se Vás jednou za čas na něco zeptaj a ještě žijou v představách, že přesně víte co je potřeba ke změně stanov bytovýho družstva, likvidace společnosti, prodej auta, nebo co můžete a nemůžete napsat do závěti. Jen tak, z patra. Takže ne, neptejte se mě na daňový zákony, finanční právo jsem ještě neměla a dost nejspíš bych to nevěděla ani potom. Neptejte se mě na správní řízení kolem dopravních pokut, já žádnou ještě nedostala a odvolání Vám taky nenapíšu. Ne, nevíme všechno hned z hlavy. Ano, můžeme Vám to najít. Ale to můžete i vy. 

law school quotes

Když to tak vlastně shrnu, přišla jsem za ty dva roky o většinu volnýho času během týdne (což se stane asi každýmu, kdo kromě školy ještě pracuje), část víkendu věnuju přípravě na semináře na další týden a ještě mezi školou občas běhám vyřizovat věci do práce, protože klienti zkrátka nepočkaj a lhůty na soudech taky ne. A i když mám občas chuť se na to všechno na chvíli vykašlat a odjet pryč, jsem svým způsobem spokojená. Konečně dělám něco, v čem vidím trochu smysl a budoucnost a hlavně – baví mě to (i když dost často říkám, že ne). A jestli tu mám někoho, kdo se chystá na práva a zmocnil se ho pocit, že tim ztratí veškerej svůj osobní život, buďte v klidu. I u nás platí „jaký si to uděláš, takový to máš“. Pokud nechcete při škole pracovat a nevadí Vám, že občas budete na semináři za hlupáka, když Vás profesor vyvolá a Vy nebudete tušit, je v podstatě celej semestr naprostá pohoda. A to zkouškový se vždycky nějak zvládne.

A kdo sledujete na instagramu Blanku a její vtipy ze studia chemie, tentokrát se můžete podívat i na něco málo z právnickýho humoru (protože i ten je dost specifickej):
Převzato z Trust Me, I’m a „Lawyer“

Being a lawyer

40 hour work week

Exam time

Evidence

Hunger Games

Law study

Co se změnilo u Vás s nástupem na vysokou?
Měli byste zájem o víc článků z právnický – např. jak probíhalo výběrový řízení na Erasmus?
Dejte mi vědět do komentářů!

7 thoughts on “CO SE ZMĚNILO PO DVOU LETECH STUDIA NA PRÁVECH

  1. To je naprosto skvělej článek, Denčo!:))) hrozně se v tom vidím a hrozně jsem se zasmála :D:) i když mě trochu vyděsilo, jak moc pilná seš a kolik toho umíš, teď mám trochu výčitky 😀 🙁
    Jo a o Erasmu určitě napiš!:)

    1. Jasněže to zvládneš! 🙂 a ne, fakt se není čeho bát, já si z toho takhle dělám srandu, ale když na to člověk vyložene nekašle, dá se to úplně v pohodě zvládnout 🙂 hlásíš se přímo k nám do Prahy?

  2. Určitě bych články s podobnou tématikou uvítala, práva jsem si tak nějak vysnila a moc záložních plánů nemám. Aktuálně jsem sice v sextě na gymplu, takže času dost, v závěru je mi ale jasné, že maturita tu bude co nevidět – a pak to najednou přijde. Myslím, že čím víc pozitivních i negativních poznatků o té škole budu mít, tím dřív si rozmyslím, jestli je to dobrý životní směr 😀

  3. Tato zpráva je zde zveřejněna pomocí programu XRumer + XEvil 4.0
    XEvil 4.0 je revoluční aplikace, která může obejít téměř veškerou ochranu proti botnetu.
    Captcha Rozpoznávání Google (ReCaptcha-1, ReCaptcha-2), Facebook, Yandex, VKontakte, Captcha Com a více než 8,4 milionu dalších typů!

    Četl jste to – to znamená, že to funguje! 😉
    Podrobnosti na oficiálních stránkách XEvil.Net, je bezplatná demo verze.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *