VÝBĚROVÝ ŘÍZENÍ NA ERASMUS+ (JAK PROBÍHÁ A CO VŠECHNO POTŘEBUJETE)

Disclaimer: Tenhle článek je o výběrovým řízení, které jsem podstoupila letos v září na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Jednalo se o doplňující výběrové řízení pouze na jeden semestr, některé detaily se tak mohou lišit od výjezdů na celý rok, stejně jako od požadavků jiných škol a fakult.

Když jsem se v srpnu zničehonic rozhodla, že bych chtěla odjet na letní semestr na Erasmus, zjistila jsem, že to samotný rozhodnutí je sice dobrej začátek, ale jestli chci stihnout deadline pro přihlášku, budu muset urychleně začít zařizovat všechny papíry. Jestli Vám totiž něco profesoři o Erasmu řeknou jako první, pak je to přehnaná byrokracie a až zbytečně moc administrativy, bez který se ale tenhle proces bohužel zvládnout nedá. A protože jsem sama během těch dvou týdnů uvítala každou radu jak se tím prokousat a teď mi chodí plno dotazů od těch, kdo se hlásí na zimní semestr v příštím roce, rozhodla jsem se sepsat pár rad a tak nějak obecně shrnout, co všechno bylo potřeba a jak to probíhalo.

Ještě než se rozhodnete cokoliv zařizovat, v první řadě je rozhodně dobrý pročíst si na stránkách Vaší vlastní fakulty co nejvíc informací o Erasmu a hlavně aktuální seznam univerzit. U nás se totiž školy mění a obzvlášť na doplňovací semestry jich je mnohem menší počet (a na každou většinou je jen jedno místo). Pokud nemáte jasnou představu o škole, doporučuju si projít všechny, který připadaj v úvahu, zjistit si na co se škola primárně zaměřuje, jestli např. nabízí koleje (některé školy totiž nemají ani spřátelené agentury a tak prostě bydlíte on your own, což může být docela komplikace), jaký jsou v daným místě „living cost“, kolik Vaše česká univerzita na danou oblast přispívá a ideálně se ještě spojit s někým, kdo už na té škole dříve byl. Tohle zkoumání fakult sice zabere dost času, ale nakonec pak třeba dopadnete jako já, že se místo Islandu a Helsinek přihlásíte do města, který neumíte ani správně vyslovit.

Pokud jste si vybrali školy, je na čase přejít ke shánění dokumentů, který u nás určujou Podmínky na stránkách fakulty. Ty se sice určujou pro každý akademický rok zvlášť, požadavky na dokumenty ale zůstávaj (alespoň co vim) pořád stejný. A protože se v tom dokumentu nedozvíte o nic moc víc než název dokumentu, je trochu boj to všechno dát dohromady.

Přihláška

…je asi nejmíň obtížnej dokument z celý složky, který musíte odevzdat. Většinou má formu jednostránkovýho formuláře, kde vyplníte jméno, ročník, typ a obor studia, kontakty na sebe, jazykovou oblast a tři univerzity. Univerzity si pak řadíte podle preferencí, takže na prvním místě by měla být ta, kam chcete nejvíc. Pokud se pak hlásíte do vícero jazykových oblastí, musíte podat dvě přihlášky zvlášť (i se všema přílohama v tom příslušným jazyce).

Životopis v příslušném jazyce

Tady asi taky není moc co radit. Strukturovaný životopis by měl obsahovat hlavně kontaktní údaje, prozatímní dosažené vzdělání, pracovní zkušenosti a nějaké „schopnosti“ a znalosti navíc, které mají hodnotu pro studium – ať už to jsou studijní úspěchy a vyznamenání, účast ve školních soutěžích a jakékoliv aktivity a práce navíc, které dávají najevo, že děláte něco víc než jen sedíte na seminářích. Pokud máte takový úspěchy třeba i jen ze střední, klidně to tam nahažte, sebechvály není nikdy dost a aspoň ukážete, že jste byli aktivní už od mala 🙂 Určitě je důležitý zmínit i jazykovou úroveň a ideálně ji podložit nějakým jazykovým certifikátem nebo např. studiem / pobytem v zahraničí. Zkrátka všechno co prokazuje trochu snahy a znalostí se určitě hodí do životopisu napsat. V neposlední řadě je taky dobrý dbát i na formální stránku, koneckonců je to ta první věc co Vaše hostitelská uni uvidí.

Motivační dopis v příslušném jazyce

… je dost možná nejdůležitější věc ze všech dokumentů. Byl to jedinej papír, který si vzal proděkan u pohovoru k ruce a podle toho se mě ptal. Tady je nejdůležitější napsat proč chcete právě na tuhle uni. Jedním z nejlepších důvodů je, že je zde něco např. odborník nebo literatura, který se Vám hodí pro diplomku, takže by se hodilo i vědět o čem plánujete diplomku psát (a pokud to nevíte, stačí zkrátka zapojit fantasii). Mělo by se to samozřejmě shodovat se studijním plánem, který uni nabízí, takže se hodí zmínit i nějaký z předmětů, který škola nabízí a Vás nesmírně zajímá. Zkrátka najděte co nejvíc důvodů proč sem máte jet právě Vy (a ne, legální kouření marihuany není zrovna dobrý důvod pro to, že chcete jet studovat do Nizozemska). Kromě toho co do dopisu napíšete se zároveň hledí na gramatiku a způsob, jakým je dopis napsán, dejte si tak záležet, aby jste používali co nejmíň hovorových výrazů a dopis měl co nejvyšší jazykovou úroveň. Pro ty, co se ptali, zda musí psát motivační dopis pro každou ze tří univerzit zvlášť, tak ne – dopis se píše jen pro tu, kterou máte na prvním místě, i kdyby Vás potom poslali jinam.

Seznam prostudované cizojazyčné odborné (právnické) literatury,
které mají být hlavní náplní studia v zahraničí

Tak jo, ruku na srdce, pár knížek přečtených v angličtině sice mám, ale že bych po večerech randila s anglickou odbornou učebnicí o evropský ochraně spotřebitele mi asi nikdo věřit nebude. Nicméně je fajn si projít předměty, které se vyučují na uni kam se chystáte (nebo alespoň podle oboru a témat, který Vás zajímaj) v cizim jazyce a sepsat jejich seznam, včetně autorů a ISBN kódů. Rozhodně není na škodu si je najít v knihovně Vaší školy a alespoň si je půjčit domů a prolistovat nebo ideálně i přečíst, protože není nic trapnějšího než když se Vás u pohovoru zeptaj jakou má ta knížka barvu a Vy vůbec netušíte.

Přehled návštěv kurzů a výběrových předmětů vyučovaných na fakultě v cizím jazyce, moot courty, SVOČ a další soutěže

Sebehůř to zní, zkrátka se jedná o seznam předmětů, který jste ve škole v tom daným jazyce měli. Rozhodně se hodí to zas nějak formálně uspořádat, např. podle ročníků a připsat i veškerý účasti na soutěžích, který jste v rámci fakulty doposud absolvovali (včetně případných úspěchů). Já osobně do seznamu napsala i předměty, který jsem měla zapsaný, ale ještě ne splněný, takže tam můžete uvést předměty i z toho semestru, ve kterém výběrko děláte, ačkoli jste je ještě nesplnili. Už tady je ale jasný, že třeba za srpen žádný předměty za předchozí roky nedoženete, proto je fajn na to myslet trochu dopředu a nějaký ten volitelák si v tom jazyku zapsat už dřív během studia.

Doklad o jazykových předpokladech

Tady dost záleží na tom, co po Vás žádá hostitelská uni. Některým univerzitám stačí jen splnění nějaké povinné angličtiny na Vaší domácí fakultě, některý vyžadují jazykový certifikáty a některý i stanovují hranice skóre. Je proto fajn na to předem myslet a nějaký certifikát si obstarat, z angličtiny ideálně TOEFL, IELTS nebo CAE (otázka pak je jak přísně na to univerzity nahlíží – já jsem poslala na školu TOEFL z roku 2014, který je oficiálně „platný“ jen 2 roky, ale uni ho bezproblému schválila). Pokud projdete výběrovým řízením, stejně Vás nakonec čeká ještě online jazykový test, podle kterého si uni udělá představu o Vašich současných jazykových znalostech i bez certifikátu (a pokud se Vám nepovede, dostanete od Karlovky do výjezdu povinný kurzy angličtiny.

Doporučení alespoň jednoho učitele z odborné katedry v čj a příslušném jazyce

Tímhle dokumentem bych začala jako první, obzvlášť pokud s tím někoho na katedře chcete „otravovat“ v srpnu. Některé katedry mají totiž udílení motivačních dopisů podmíněné např. ještě splněním dalších dvou volitelných předmětů z katedry, takže můžete lehce narazit (jako já). Nepočítá se (alespoň u nás) ani doporučení z katedry tělovýchovy nebo jazyků, takže přehnaná snaha na angličtině nebo v posilovně Vám doporučení taky nenapíše. Pokud pak najdete někoho, kdo Vám doporučení dá, většinou řekne, ať si ho napíšete sami a buď Vám ho pak vrátí ještě s poznámkama k opravě a nebo jen podepíše. Tady doporučuju dbát na gramatiku a jazyk dvojnásob, koneckonců to oficiálně píše Váš profesor a podle toho by ta angličtina / jiný jazyk měl vypadat. Taky chvíli trvá než Vám to podepíšou a předaj zpátky, takže obíhat to na poslední týden fakt není nejlepší nápad. 

_ _ _

Po odevzdání přihlášky Vám přijde pozvánka na pohovor. Ten se většinou koná ve fixní datum a rozhodně doporučuju si udělat čas (protože jestli chcete někdo slyšet příběh o tom, kolik práce dá přemlouvat proděkana pro zahraniční oddělení, aby Vám dal extra náhradní termín a svolal komisi jen proto, že Vy se ten den v noci teprve vracíte z Amsterdamu, někdy Vám to nad kafem ráda povyprávim). Osobně si myslím, že kdyby se nejednalo o doplňovací řízení, ale klasické, kde se hlásí studentů tak trojnásobek, žádný náhradní termín bych nedostala a se slovy sekretářky „to nás mrzí, zkuste to příští rok“, bych si celou přihlášku odnesla zase domů.

Pohovor

Co se týče samotného pohovoru, trvá asi 10 minut. Já měla v komisi 4 osoby. Už od začátku se vedl v angličtině, kde mě na začátku vyzvali, abych se představila a řekla proč chci právě na univerzitu, kterou jsem si vybrala. Další otázka směřovala na mojí představu o studijním plánu na fakultě (takže si rozhodně doporučuju přečíst studijní plán uni na ten daný semestr) a na moje téma diplomky podle motivačního dopisu, na jakých zákonných ustanoveních je celý to téma postavený (ano, mínus 10 bodů pro Denču) a kdo v souvislosti s tím tématem „včera navštívil ministerstvo zahraničí“ (ne, odpověď, že jste včera ještě byli v Nizozemsku a tak fakt nemáte tušení není správná, máte přeci sledovat zprávy a dění u sebe v rodný zemi). Co Vám budu povídat, ten můj pohovor dopadl dost tragicky – naštěstí je jeho cílem spíš to, že se umíte v danym jazyce vyjadřovat, takže i tak to jde alespoň trochu zachránit.

Asi se nedá zrovna dvakrát říct, na co se Vás budou u pohovoru ptát. Mě se ptali na „včerejší“ návštěvu britskýho ministra zahraničí, spolužačky z fakulty na cizojazyčnou knížku a její barvu, někoho na předměty, které se na té škole vyučují a nebo jak se jmenuje odborník, kvůli kterému tam tak hrozně chcete jet. A když už neví coby, zeptaj se Vás na řeku, která protýká tím městem, kde se univerzita nachází, takže je to všechno jen ne předvídatelný. Zkrátka je rozhodně fajn si zjistit co nejvíc o té škole kam se chystáte, městě a zemi kam jedete a hlavně si pečlivě pročíst všechno, co jste psali do motivačních dopisů a různých seznamů (po těch dvou měsících totiž paměť ne úplně vždycky poslouží). Špatná odpověď naštěstí není důvodem pro to, aby Vás nevybrali, maximálně Vás shodí ve výsledném seznamu o pár míst níž, důležitý je ale hlavně něco v tom jazyce odpovědět a ukázat, že jste schopný mluvit.

A třeba Vám pak taky po týdnu přijde email s gratulací, že můžete odjet :))

Jestli máte někdo jakýkoliv dotazy, klidně mi napište do komentářů.
A jestli máte pocit, že je těch dokumentů moc, věřte mi, že v porovnáním s tím, co musíte posílat všechno do zahraničí po tom, co Vás přijmou, je jich ještě vcelku málo 🙂

Mějte se fajn!

2 thoughts on “VÝBĚROVÝ ŘÍZENÍ NA ERASMUS+ (JAK PROBÍHÁ A CO VŠECHNO POTŘEBUJETE)

  1. Tyjo kdybych to měla mit takhle složitý, tak radši ani nikam nejedu.
    Ja si našla školu až po vypršení termínu přihlášek, jen jsem napsala maila jestli neni náhodou ještě misto a ono bylo. Tim mě tam oficiálně zařadili a nemusela jsem dělat vubec nic 😀 Za rok uz jsem frčela do Norska

  2. Tato zpráva je zde zveřejněna pomocí programu XRumer + XEvil 4.0
    XEvil 4.0 je revoluční aplikace, která může obejít téměř veškerou ochranu proti botnetu.
    Captcha Rozpoznávání Google (ReCaptcha-1, ReCaptcha-2), Facebook, Yandex, VKontakte, Captcha Com a více než 8,4 milionu dalších typů!

    Četl jste to – to znamená, že to funguje! 😉
    Podrobnosti na oficiálních stránkách XEvil.Net, je bezplatná demo verze.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *