WELCOME TO NIJMEGEN

 

Erasmus.

Jak většina z Vás ví, v pondělí nastal den, kdy jsem odjela do Holandska. A i když je to tu všechno (zatim) naprosto skvělý, nebudu lhát. Ty uplynulý čtyři dny byly naprosto šílený. Začalo to jedenáctihodinovou cestou autem na fakultu, čekáním ve škole s dalšími 256 (!!!) novýma incoming studentama, cestou na kolej a vybalováním a pokračovalo (a stále pokračuje) nekonečným seznamováním s lidma ze všech koutů světa. Do toho do nás univerzita hustí tisíce informací a my se v mezidobí snažíme zařídit věci jako koupit si kolo, založit účet v bance, sehnat internet na kolej, registrovat se do všech portálů (který jsou 4, ke všem je zvláštní aplikace a speciální přihlašovací údaje – vážně tady mají aplikaci snad na všechno), dojít se nahlásit na radnici, koupit si lítačku a do toho se účastnit všech programů pořádaných univerzitou, abychom nevypadali, že nás to nezajímá.

A do toho všeho ještě každých 15 minut prší.


Erasmus.

As many of you know, Monday was finally the day when I moved to Netherlands. And even everything is (at least until now) absolutely perfect, I won’t lie to you. The 4 previous days were absolutely crazy. It all started with 11-hour way from Prague to Radboud, waiting at the uni with other 256 incoming students, way to the student house, unpacking all the stuff and continued (and still continues) with neverending meetings with people from all corners of the world. During that we’re all receiving a huge amount of information meanwhile we are still trying to arrange everydaylife things such as buying new bike, establish a new bank account, buy router and settle the internet, register into all portals (and try to remember all the usernames and passwords), go to the Stadswinkel, buy an OV chipkart (for transportation) and still participate in all these programmes prepared by the uni to not look that we’re not interested.

And as a bonus, it’s raining every 15 minutes.

Nijmegen Centraal Station

Přes všechen ten shon tady jsem vděčná zejména za svůj pokoj. Je to prozatim jediný místo, kde jsem sama a mám klid a k tomu ještě tenhle boží výhled. Jmenuje se Talia a je to nejnovější a nejhezčí (a taky nejdražší, heh) kolej v Nijmegenu. Jeden z hlavních důvodů, proč jsem si jí vybrala byl, že jsem nechtěla sdílet koupelnu a kuchyň s 16 dalšíma studentama kdesi na chodbě. Když jsem totiž byla v září v Groningenu na koleji do kuchyně kde bylo asi 40 lidí a 3 sprchy pro celý patro, kde jste si nechali jídlo v ledničce a druhej den tam nebylo a nebo museli 10 minut hledat svojí pánev a pak jí další 3 minuty mýt, věděla jsem, že tohle zrovna můj šálek kávy nebude. Takhle jsem v bytě kde jsou čtyři pokoje, kuchyň, koupelna, obývák, vlastní pračka a susička a to všechno jen pro 4 lidi (který jsem za ty 4 dny ještě nepotkala, takže momentálně mám celej byt pro sebe, haha) a nenaplnila se ani moje jediná obava, že z autobusovýho a vlakovýho nádraží pod okny půjde hroznej hluk, protože jsem si uvědomila, že tu mají vlaky na elektřinu, takže je skoro neslyšíte ani když stojíte na nástupišti. A k tomu všemu máme v podzemí koleje parkoviště pro auta i kola a to i s vlastní „garáží“ na kola pro každý patro zvlášť. Jo a říkala jsem Vám, že máme na koleji taky klub a koncertní sál?

Skoro jako koleje na Strahově.. 😀 

Když pak pominu kolej, celý týden tu trávím s partou lidí. Vzhledem k tomu, že nás přijelo 256 ( z toho ale jen 38 na práva ), jsme rozdělení do 10 skupin po cca 25 lidech a samozřejmě jsme poskládaní tak, abychom byli z co nejvíce různých fakult a států, takže tam máme několik lidí z Asie, Ameriky, Kanady, Turecka, Německa, Itálie, Ruska, Řecka nebo třeba Finska. Zatím jsou všichni hrozně fajn a trávíme spolu většinu času, ať už je to společný program nebo jen cesty do školy a obědy.


Considering all the rush, I’m pretty thankfull for my room. It’s still the only place, where I can be alone and relaxed. Plus, there is this amazing view. The student house is called Talia and it is the newest and most beautiful (and also most expensive) studenthouse in Nijmegen. The main reason why I chose it was that I couldn’t handle the idea of sharing the bathroom and kitchen with other 16 people. Because after my experience from Groningen student house, where I came to the kitchen and there were about 40 people at one time and only 3 showers for the whole hall, where you left food in your fridge and it didn’t make it until the other day because somebody ate it, I knew, that’s not my cup of tea. So, I’m in a flat with 4 rooms, kitchen, bathroom, our own washing machine and dryer and all of it just for 4 people (that I haven’t met yet so actually, the whole flat is mine now, haha). The Centraal station also doesn’t make the place noisy, which I was scared of. Plus, we have bike garages in the underground of the building and (you won’t believe it) a concert hall on the first floor. 

I spend almost all days with a group of people. Due to the fact that 256 incoming students came (but only 38 of the law faculty), we’re divided into 10 groups of about 25 people. The division was surely made in a way to have various different nationalities and faculties in one group, so my group is composed of people from Asia, America, Canada, Turkey, Germany, Italy, Russia, Greece or Finland. Everyone is so kind until now and we really enjoy spending time together. 

zleva Gabi (Italie), Annamari (Finsko), já a Maria (Rusko)

. . .

A i když jsem měla původně v plánu mít první článek plnej fotek města a všech zajímavých míst tady, bohužel to asi ještě chvíli bude trvat. Kdykoliv totiž kamkoliv vyrazím, a to i když je venku hezky, do 10 minut začne pršet. Prší tu prostě pořád. Což je neuvěřitelně otravný, obzvlášť pokud zrovna jedu do školy na kole a celou cestu mi prší na hlavu a do toho se ještě (už potřetí) ztratím ve městě, a tak v dešti stojím uprostřed ulice a snažím se na mobilu najít správnou cestu a na univerzitu dorazím mokrá od hlavy až k patě včetně všech věcí co vezu s sebou. A stejnej problém samozřejmě přichází i ve chvíli, kdy se vracím domů, protože po dvou hodinách venku jsou všechna kola taky úplně mokrá. Možná jsem prostě měla zůstat při představě, že se tady přes zimu určitě na kole nejezdí a jezdit autobusem, ale vzhledem k tomu, že tu jezdí na kole naprosto každej ať prší, sněží a nebo mrzne (dokonce i jejich prime minister, kterej má mimochodem kolem sebe ochranku taky na kolech), je skoro až nespolečenský používat MHD. Takže jsem si pořídila tohle krásný oranžový kolo, který tu má naprosto každej, což začíná být problém ve chvíli, kdy jdete veselí z baru a nevíte, kde jste svoje kolo nechali, což se tu děje většině studentům i místním.


And even I was planning to write the first article about the city all the amazing places I’ve already seen, it will take a while. Everytime I walk out, it starts to rain in 10 minutes. It rains almost 24/7, which is extremely annoying, in particular when I have to ride to school and it keeps raining on my head all the way and I get lost in a city (for the third time) so I stay in the middle of the street trying to find the right way to the uni with completely wet iPhone and me. The same often happens on my way home when I have to sit on the wet bike and ride home. Maybe, I should’ve stayed with the naive idea that Dutch people don’t ride on bikes in winter and use buses. Unfortunately, they keep using bikes no matter if it’s raining, snowing or freezing (and even their prime minister rides the bike to the office with his bodyguards around). So, I finally got this amazing orange bike, which I found beautiful until when I went out from the uni and saw about 20 same orange bikes not knowing which one is mine. 

. . .

Jestli jste viděli dnešní instastories, už možná tušíte, jak to na naší nový právnický fakultě vypadá. Sídlí v Grotius Gebouw (Gebouw = budova) a je to jedna z nejnovějších budov na campusu (2014), je celá skleněná, jede na solární energii, má největší knihovnu v Nizozemsku,kafe zadarmo #yasyasyas a naprosto skvělou menzu / restauraci. Celej campus je pak jako město ve měste (uni má přes 29 tisíc studentů), takže tu kromě 7 fakult je i sportovní centrum, který je samo o sobě větší než celá naše pražská fakulta, výzkumné lékařské centrum, nemocnici, knihovnu, hlavní jídelnu kam se vejde více než 2000 lidí (like.. what?!), kapli a „meditační“ antistresový centrum s houpacíma sítěma, kam si můžete jít jen tak lehnout a odpočívat.


If you saw today’s instastories, you probably already know, how the Faculty of Law looks like. It seat is in Grotius building and it’s it one of the newest building on the campus (2014), it’s fully glassed, has a lot of light, works on solar energy and has the biggest library in Netherlands and very good restaurant. The whole campus looks a little as a city in the city (the uni has over 29k students), so you can find here except 7 faculties a sports center (which itself is bigger than my home faculty), a med center, hospital, central library, the main restaurant, chaplaincy and „antistres“ center for meditation with hammocks where you can just go and relax. 

Introduction Meeting Starterpack

38 incoming students na Právnický

Grotius Building

Obědové menu

Café for free (nejlepší věc na fakultě so far)

. . .

A vzhledem k tomu, že mi za chvíli vyprší wifina ve Starbucksu (protože pořád nemám internet na koleji), ozvu se zase v příštím článku (snad už tentokrát s fotkama z města). A jestli chcete vidět jak vypadá fakulta nebo sportovní centrum (nebo jak mojí spolubydlící už po dvou dnech ukradli kolo..), sledujte instastories ! 🙂

Mějte se fajn!
Veel plezier!

4 thoughts on “WELCOME TO NIJMEGEN

    1. Děkuju! Nakonec jsou docela fajn, moc spolu nemluvíme, ale naštěstí jsou docela pořádní a nedělají ani moc hluk 🙂 (až na kouření marihuany na balkoně, která mi pak jde cítit skrz celý pokoj) 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *